Ramsarská úmluva

Česká republika je smluvní stranou Ramsarské úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva, která byla podepsána v roce 1971 v íránském městě Ramsar a v současné době má 172 smluvních stran. Úmluva vytváří rámec pro celosvětovou ochranu a rozumné užívání všech typů mokřadů. ČSFR se stala její smluvní stranou dne 2. července 1990 a po rozpadu ČSFR sukcedovala ČR jako nástupnický stát do závazků plynoucích z Úmluvy dne 1. ledna 1993 (č. 396/1990 Sb.). Česká republika klade na ochranu mokřadů mezinárodního významu náležitý důraz a v ČR zodpovídá za naplňování úmluvy Ministerstvo životního prostředí.

Každá smluvní strana úmluvy je povinna zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na „Seznam mokřadů mezinárodního významu“ a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Do seznamu jsou zařazovány mokřady splňující přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. Seznam v současné době čítá přes 2500 mokřadů celého světa o celkové rozloze 2,5 mil. km^². Česká republika má na seznamu zapsáno celkem 14 mokřadů.

Seznam mokřadů mezinárodního významu

RS 1 Šumavská rašeliniště (Šumava peatlands)
RS 2 Třeboňské rybníky (Třeboň fishponds)
RS 3 Novozámecký a Břehyňský rybník (Novozámecký and Břehyňský fishponds)
RS 4 Lednické rybníky (Lednice fishponds)
RS 5 Litovelské Pomoraví 
RS 6 Poodří
RS 7 Krkonošská rašeliniště (Krkonoše Mountains mires)
RS 8 Třeboňská rašeliniště (Třeboň peatlands)
RS 9 Mokřady dolního Podyjí (Floodplain of lower Dyje River)
RS 10 Mokřady Liběchovky a Pšovky (Liběchovka and Pšovka Brooks)
RS 11 Podzemní Punkva (Punkva subterranean stream)
RS12 Krušnohorská rašeliniště (Krušnohorská Mountains mires)
RS 13 Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (Springs and Mires of the Slavkov Forest)
RS 14 Horní Jizera (Jizera Headwaters)

Česká republika se aktivně zapojuje do programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and the Biosphere – MAB), který byl zahájen v roce 1970 s cílem vytvářet vědecké základy pro ochranu přírody, udržitelné využívání přírodních zdrojů a harmonický vztah mezi člověkem a životním prostředím. Těžištěm programu jsou biosférické rezervace, které představují modelová území propojující ochranu biologické rozmanitosti s udržitelným rozvojem a podporou místních komunit. 

Biosférické rezervace jsou součástí Světové sítě biosférických rezervací UNESCO a slouží jako území pro výzkum, monitoring životního prostředí, vzdělávání a ověřování přístupů k udržitelnému hospodaření v krajině. Na rozdíl od klasických chráněných území nejsou zaměřeny pouze na ochranu přírody, ale také na podporu šetrných lidských aktivit a rozvoj regionů. 

V České republice se nachází šest biosférických rezervací UNESCO, které jsou součástí světové sítě biosférických rezervací a představují jedinečné příklady zachovalé přírody a kulturní krajiny.